K. Burešová a kol., Chaloupky, 1992

OBSAH:
ÚVODNÍ SLOVO *
JAK PROBÍHÁ VYUČOVÁNÍ OD PŘÍCHODU ŽÁKŮ OD AUTOBUSU *

 
 
 
 
 
ÚVODNÍ SLOVO
Chtěli bychom se s Vámi podělit o zkušenosti s výukou celých tříd, které přijíždějí do našeho střediska ekologické výchovy, které není nikterak honosně vybavené, zato se však nachází v krásné části přírody. Jedním z cílů této výuky by měla být inspirace pro učitele, aby se o podobnou výuku pokusili o využitím terénu okolí školy a nebo školních pozemků. Po ročním experimentu můžeme potvrdit veliké zaujetí dětí a soustředění na plnění drobných úkolů, při kterých děti získávají nové poznatky a upevňují si znalosti i dovednosti z různých předmětů. Děti od 9 hodin ráno do 12.30 pracovaly, aniž by sledovaly čas, jak to tak často vídáme při vyučování ve třídě.
Počáteční obavy pracovníků školského úřadu, že nebude zájem o terénní vyučování v zimních měsících, se záhy rozplynuly. I v zimních měsících jsme připravili zajímavé činnosti.
Celá akce po složitém jednání se školskými úřadu byla i organizačně náročná. Museli jsme vyhledat možnosti využití hromadné dopravy a nabídli jsme školám dopravní možnosti s přesným jízdním řádem. Další podrobnosti co se týče organizace nejsou předmětem této práce. Především bychom chtěli objasnit, jak vznikl program, a jaké jsou zkušenosti po ročním provozu. Osvědčené činnosti dětí, které jsou výsledkem dlouholeté spolupráce školy a dobrovolné ochranářské organizace dětí, jsme vybrali a hledali pro ně odpovídající postupy, které by vyhovovaly probrané látce v jednotlivých předmětech a ročnících, např. při měření nasáklivosti mechů děti 3. třídy jen přečtou množství vymačkané vody z 1 dm3 rašeliníku na odměrném válci, vodu přelijí do snídacího hrníčku a sčítáním dm zjišťují, kolik vody zadrží 1 m2, který je v podobě sítě rozprostřen na louce. 6.třída už vypočítává plochu podle naučených vzorců, vytyčuje ar a vypočítává vodu z větší plochy (z louky, na které se výuka odehrává). Nebo na botanickém stanovišti děti 3. a 4. třídy popisují druhy listů, vyhledávají je v okolí, popisují části květu a poznávají druhy plodů, tak jak se to naučily v přírodovědě. 5. třída ke konci školního roku a 6. třída již pracují samostatně podle jednoduchého klíče a zařazují rostliny do čeledí.
Součástí výuky je i výchova "při činu": třídění odpadů do označených nádob, poučení o šetření s potravinami (při jedné návštěvě 3. třídy z města zůstala v nádobě pro odpady jídel hromádky nakrájené šunky, nakousnutý řízek, pomeranč, kus tvrdého sýra, piškoty, chléb), vysvětlení o šetrném chování v přírodě (dívenka si ulomila na opékání špekáčků větev z jabloně), ukázka jak se má zacházet s ohněm (některé děti poprvé přikládaly do kamen). Údiv budí několik let ležící kmen jabloně, když děti upozorníme na jeho obsah, ukážeme "půdu", která se nachází uvnitř ztrouchnivělého stromu. Při této příležitosti neopomeneme připomenout, že člověkem vyrobené hmoty zůstávají léta ležet v zemi, že si s nimi příroda neporadí tak, jak to lze vidět u tohoto ležícího stromu. Děti pak samy dojdou k závěru, jak bojovat proti nerozložitelným odpadům, že totiž nebudou-li tyto věci z umělých hmot lidé kupovat, nebudou se ani vyrábět.
Neodmyslitelnou a významnou součástí výuky je úvodní rozhovor, který musí vést zkušený pedagog a rovněž závěr, při kterém zhodnotíme průběh výuky a upozorníme na vzniklé "zajímavosti".
Vyučování jsme popsaly od příchodu dětí do střediska, jednotlivé činnosti jsou napsány jako metodické listy, které mohou být použity bez velkých oprav i začátečníky, kteří nás chtějí následovat.
Činnosti č. 1 - 6 se uskutečňovaly od časného jara do pozdního podzimu, s příchodem horšího počasí jsme zařadili plnění některých úkolů do budovy, aby se děti před činností venku ohřály. V budově jsme pozorovali nasáklivost různých druhů mechů, pozorování živočichů v hrsti hlíny jsme nahradili pozorováním vodních živočichů, kteří se snadno uchovávají, opakovali jsme český jazyk na přírodninách, pracovali jsme s vylisovanými rostlinami. Po celý školní rok jsme za každého počasí vyučovaly venku. V zimě děti odlévaly stopy živočichů, byl-li bezsněžný den, poznávaly mechy podle ukázek, které jsme měli popsané v baňkách, porovnávaly nasáklivost různých druhů mechů ve srovnání s rašeliníkem. Pozorování živočichů v půdě jsme nahradili pozorováním vodních živočichů, kteří se snadno uchovávají. Pozorovali jsme ptáky, pracovali jsme s vylisovanými rostlinami apod. Popsané úkoly se mohou zjednodušit, část vypustit, záleží na počtu dětí ve skupince, na čase, který je k dispozici. Máme již připraveny další programy pro samostatnou práci v různých biotopech s použitím pracovních listů. První zkouška ukázala, že výuka s pracovními listy je vhodná pro 5. a 6. ročníky. Bude-li zájem, rádi se podělíme o naše zkušenosti.
Zatím po ročním experimentu můžeme říci, že nebylo jediné školy, jejíž děti by neprojevily nadšení nad způsobem výuky, a že nebylo jediného nespokojeného učitele. Někteří učitelé si objednali program pro děti na celý den a v červnu pak se uskutečnily dvoudenní pobyty s programem. Naprosto jsme nemohli uspokojit všechny zájemce o výuku v našem středisku ekologické výchovy.
 
 
JAK PROBÍHÁ VYUČOVÁNÍ OD PŘÍCHODU ŽÁKŮ OD AUTOBUSU
Děti přijdou od autobusu k lesovně a my je přivítáme v místě, kde je loučka lemovaná vysokým lesem. Seznámíme se a navážeme kontakt:
- Vstoupíme-li do lesa, měli bychom se třikrát zhluboka nadechnout, abychom nabrali do plic čistý vzduch. Přitom bychom si měli uvědomit, kdo nám tento životodárný kyslík zajišťuje.
- První nadechnutí nám dává moře. Proč? Jaká barva převládá na globusu? Na povrchu Země je nejvíce vody a v ní se nacházejí řasy, proto i my suchozemci musíme mít zájem, aby moře bylo čisté. Můžeme to nějak ovlivnit? Děti povídají většinou o po tůčcích, které se vlévají do řek a do moře.
- Druhé nadechnutí nám dávají deštné pralesy, ty nám však mizí před očima. Bezohledná těžba má neblahé klimatické následky - velká sucha a nebývalé záplavy, mizí neznámé druhy organismů, které ani vědci nestačili popsat, přináší utrpení domorodým lidem, pro které je les obživou. A ti bohatší, mezi které patříme i my, výhodně dřevo nakupují.
Všichni lidé na celé planetě se budou muset, chtějí-li přežít, naučit šetrně zacházet s přírodním bohatstvím.
- Třetí nadechnutí nám dávají naše stromy. Zde můžeme nejvíce po moci. Jak? Sbírat semena k pěstování stromů - jsou čím dál víc vzácnější, každý žák by měl za svůj život zasadit a vypěstovat alespoň jeden strom. A nejen zasadit, ale také se postarat, aby stromeček bez úrazu přežil první roky svého života.
- Nyní si odložte své věci zde u ohniště na lavičky, vezměte si
své zápisníky a tužky a připomeňme si, že co si kdo do lesa přinese, to si také odnese (odpadky), a že v lese, a vůbec v přírodě se nemá nic poškozovat.
- Nastupte si k losování. Z kotlíku si vytáhněte značku, která vás zařadí do skupiny.
- Skupinky (3 - 5 žáků) si domluví název a nebo se pojmenují podle přírodniny, kterou v obálce nalezli.
- Dostanete plánek a v něm bude vyznačen sled jednotlivých stanovišť. Výměna bude oznámena zatroubením na "lesní roh".
- Dále dostanete průvodní kartičku, do které zapíšete název skupiny a jména jejich členů. Na každém stanovišti vám vedoucí ohodnotí vaši práci v tomto "přírodním vyučování".
- Bodování však není to nejpodstatnější, co byste měli sledovat.
- Úkoly řešte společně, hned na stanovišti se dozvíte, v čem jste chybovali. Připomínáme, že hlavním cílem je něco se dozvědět a ne závodit!
 
 
  Stanoviště č. 1
 
SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ
Úkol č. 1:
Čichová zkouška.
Předměty:
Přírodověda, botanika, zoologie, pěstitelské práce, domácí nauka (vaření).
Prostředí:
Venku - les, louka.
Potřeby a materiál:
Předem připravené vývary ze 4 aromatických surovin (koření, léčivky) ve 4 sklenicích s uzávěrem, které označíme nákresy stop 4 zvířat, větší množství kartiček se stopami zvířat, malé molitanové houbičky, které se namočí do dvou roztoků s výraznou vůní (nechají se dobře nasáknout) - nejlépe ve větších sklenicích.
Motivace:
Člověk vnímá svět různými smysly. Nejvýznamnější je zrak. Mnoho živočichů se však řídí čichem. Vůbec nelepší čich ze všech savců mají šelmy psovité. Pes pozná čichem i pánovu náladu, psí čenich je schopen odhadnout i člověka, který je jeho pánovi nepříjemný. Člověk má čich velice špatný ve srovnání se zvířaty. Zkusíme si, zda jsem schopni čichem určit stopu, kterou představují houbičky.
Postup:
- máte před sebou 4 skleničky, v každé je jiná vůně a na každé jiná stopa (nalepený obrázek), určete komu stopy patří
- přivoňte ke skleničkám a zkuste určit, zda vůni znáte, zda jste ji už někdy cítili, jestli je vám příjemná, případně řekněte, čemu vůně patří
- před vámi jsou na zemi houbičky, které představují stopy dvou živočichů, kteří zde prošli a zanechali po sobě pachovou stopu
- určete podle vůně položených houbiček, kteří dva živočichové tu prošli (vyberte ze 4 možností na skleničkách), houbičky nezvedáme ze země, ale k čichání se skloníme
- obrázky stop pokládejte na houbičky, které podle vůně patří danému živočichovi (naznačte cestu, kterou živočich šel)
Poznámky:
Houbičky pokládejte na zem těsně před zahájením výuky, aby nevyčichly, případně vůni obnovovat, rozložte je na zem tak, aby tvořily dva protínající se okruhy (viz náčrtek). Vyznačte je podle věku dětí: 3. a 4. třída jen dva kruhy či elipsy.
Příklady otázek:
- Kteří živočichové se řídí čichem?
- Který vedoucí smysl mají šelmy kočkovité?
- Proč se šelmy kočkovité snadno chytají do želez?
- Jak poznáš na první pohled, že živočich má výborný čich nebo sluch?
 
Úkol č. 2:
Ohmatej si svůj strom.
Předměty:
Přírodověda, biologie člověka, botanika.
Prostředí:
Okraj lesa s několika stromy.
Potřeby a materiál:
Šátky.
Motivace:
Jmenujte lidské smysly a určete, který je nejdůležitější - vedoucí. Teď zkusíme vyřadit z provozu zrak, tedy nejdůležitější smysl a zkusíme se poslepu seznámit se stromem.
Postup:
- vytvořte si dvojice, jeden zaváže druhému oči a zavede ho ke stromu na okraji lesa
- seznamte se se svým stromem co nejlépe: obejměte ho, uvědomte si jak je silný, jakou má kůru, kde má kořeny, jak voní, kde má větve ...
- po chvilce je žák se zavázanýma očima zaveden na výchozí místo, sundá si šátek a snaží se svůj strom najít, poté se ve dvojici vymění
Poznámky:
Zdůrazňovat: tvůj spolužák má vyřazen nejdůležitější smysl, je zcela závislý na tobě, proto jdi pomalu, opatrně, vyhýbej překážkám, uchop ho za ruku, případně kolem těla či v podpaží a veď ho tak, aby se nebál.
Některé děti se přesto bojí udělat krok se zavázanýma očima.
Na první pohled se všechny stromy ve smrkové monokultuře zdají
stejné, přestože mají různý tvar kmenu, jinak tvarované kořeny, jiná znamení na kůře apod.
Příklady otázek:
- Kteří lidé mají mimořádně vyvinutý hmat? (slepci)
- Jaký je rozdíl mezi kůrou mladého a starého smrku, mladé a staré borovice?
- Jaký význam má kůra pro strom?
- Co může způsobit poranění kůry stromu, které zapříčinil nedbalý traktorista, neukázněný chlapec nožem apod.?
 
 

Stanoviště č. 2
 
POZNÁVÁNÍ DŘEVIN V LESÍKU
Úkol:
Pojmenování dřevin buď záznamem v plánku nebo zavěšením tabulky s názvem.
Předměty:
Přírodopis, pěstitelské práce, přírodověda.
Prostředí:
Vymezený úsek lesa.
Potřeby a materiál:
Plánek dřevin v lesíku, tvrdá podložka pod plánek, tužka, papír, tabulky s provázkem, atlasy a klíče dřevin.
Motivace:
Základní druhy dřevin, které nás obklopují máte vyobrazeny ve svých učebnicích. Zjišťujeme však, že mnoho dětí stromy v přírodě nerozezná. Nyní si to ověříme v praxi. Lesík před vámi je ohraničen cestou, polem a loukou, takže nemůžete zabloudit. Je v něm 14 druhů dřevin.
Postup:
- vyhledejte dřeviny a pojmenujte je (mladší děti určují jen název rodu, 6. třída i druhové jméno)
- nalezenou dřevinu si zaznamenejte a nebo ukažte vedoucímu stanoviště, případně zavěste tabulky s název dřeviny
- můžete nakreslit list dřeviny (pokud zbývá čas)
- v zimě - poznávejte druhy dřevin podle pupenů a celkového vzhledu stromu či keře
- zakreslete typický tvar pupenu, zapište barvu pupenu (pro mnohé pupeny je barva typická: jasan - černá, buk - skořicově hnědá a vřetenovitý tvar apod.)
 
Poznámky:
Hned na začátku připomeneme, aby děti nelámaly větvičky (některé začaly nosit ukázky větviček s dotazy vedoucímu). Děti se při odchodu ze stanoviště dovědí v čem chybovaly.
Příklady otázek:
- Čím se liší stromy a keře? (pro 3. a 4. třídu)
- Do které skupiny řadíme jehličnaté stromy? (nahosemenné - pro 5. a 6. třídu)
- Proč listnaté neřadíme mezi nahosemenné?
- Co je jednodomá rostlina a co dvoudomá? Uveď příklady z lesíku.
- Povšimni si kvetoucího modřínu (na jaře). Jak pojmenuješ červe nou šištičku?
- Jaký význam mají lesy? Uveď dva nejdůležitější významy (kyslík, voda).
- Jaký les je nejodolnější (smíšený, listnatý, jehličnatý)?
- Co je monokultura?
 

Stanoviště č. 3
 
RAŠELINÉ LOUKY - ZÁSOBÁRNA VODY V KRAJINĚ
Úkol:
Přesvědčit se, kolik vody zadržuje rašeliník a jiné mechy, naučit se znát více druhů mechů, převádět jednotky (dm2, m2, ar, hektar), výpočet zadržené vody, vytyčení aru v terénu.
Předměty:
Přírodopis, přírodověda, matematika, chemie, občanská nauka.
Prostředí:
Mokřadní louka, místnost s doneseným materiálem.
Potřeby a materiál:
Rašeliník a další mechy odpovídající velikosti 1 dm2, odměrné válce, nálevka, snídací hrníček, kolíky, síť velikosti 1 m2 rozdělený na dm2, nádoba s vodou (pokud není v blízkosti zdroj vody), atlas mechů, trasírky.
Motivace:
Že mechy zadržují vláhu v lese, to je celkem známo. Mnoho lidí si však neuvědomuje, jak významným zdrojem vody jsou mokřadní louky v pramenných oblastech jako je naše Českomoravská vrchovina. Rozhlédněte se pozorněji kolem sebe, protože před vámi je taková mokřadní louka, kde rostou vstavače a jiné vzácné rostlinky, ale nesklízí se z této louky kvalitní seno. Vidíte zde však několik studní, ve kterých je výborná pramenitá voda pro občany zde bydlící. Zemědělci však v honbě za další půdou pro pěstování obilí odvodňují tyto louky. Následkem této činnosti se lidem v okolí postupně ztrácí voda ze studní, někde je snížená hladina studní o více než 2 m. To je dostatečný důkaz o významu mokřadů pro krajinu a tím i pro člověka. My se nyní o významu rašelinných luk přesvědčíme a k tomu bude třeba také trochu matematických znalostí.
Postup:
- odhadni na odměrném válci, kolik vody vymačkáš z rašeliníku, který vyplňuje 1 čtvereček v síti (1 dm2)
- zjisti skutečné množství vody v odměrném válci, přečti v ml
- převeď množství vody na množství v litrech či části litru
- odhadni, zda je množství vody v odměrném válci větší než ve snídacím hrníčku
- přelej vodu do snídacího hrníčku, aby sis uvědomil, kolik vody jímá rašeliník (či jiný mech)
- údaje si zapiš a vypočítej, kolik vody v litrech zadrží čtverec, který je vyznačen sítí (1 m2)
- vytyč na louce 1 ar (pro 6. třídu)
- vypočítej, kolik vody jímá 1 ar
- zkus, kolik vody jímají jiné druhy mechů a udělej s kamarády přehled (práce na prázdniny)
- najdi na závěr v okolí rašeliník, našlapuj opatrně, ať nezapadneš
Poznámky:
Děti nemají představu o aru, potíže činí převádějí jednotek, všechny mechy se zdají dětem stejné, pokud se tomu ve škole nevěnují. Postup při výpočtech množství jímané vody v m2 odpovídá znalostem matematiky v jednotlivých ročnících.
Příklady otázek:
- Jaký význam mají mokřady? (Zdroj vody, útočiště živočichů i rostlin vytlačených ze zemědělské krajiny.)
- Který mech nejvíce jímá vodu?
- Kde se bere podzemní voda?
- Jaký mají mechy význam pro člověka, i když nejsou zdrojem potravy?
- Je rozumné louky na vysočině přeměňovat v ornou půdu?
- Kolik si myslíš, že zadrží vody hektarová rašelinná louka? (Spočítej doma nebo ve škole.)
 

Stanoviště č. 4
 
MAPOVÁNÍ ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV A MĚŘENÍ TEPLOTY
Úkol č. 1:
Záznam rostlin ve čtverci, název a označení souřadnic ve čtverci, ve kterém se rostlina nachází.
Předměty:
Přírodopis, přírodověda, matematika.
Prostředí:
Venku, různé biotopy (louka, mez, pole, zahrada)
Potřeby a materiál:
Síťovaný čtverec rozdělený po 10 cm označený na jedné straně písmeny a na druhé číslicemi, atlasy rostlin (Pilát-Ušák), rostliny (v kelímcích, pokud je výuka brzy z jara), zápisníky, tužky, seznam chráněných rostlin.
Motivace:
Zaznamenávání rostlin ve čtverci je zajímavá a významná činnost, zvláště když se provádí více let. Podá nám důkaz o tom, jak se rostliny chovají, přemísťují nebo "bezdůvodně" mizí. Rostliny ve čtverci také představují určité společenstvo.
Postup:
- proč se v tomto čtverci nenachází pryskyřník prudký (čtverec je umístěn na podzim na mezi), z jara se ptáme - proč zde není mateřídouška (čtverec je umístěn na mokřadní louce) ...
- každá rostlina má své nároky na půdu, vodu, světlo atd.
- zaznamenejte rostliny do souřadnic, např. F-1 je mateřídouška atd.
- k určování můžete použít atlasů
- 3. a 4. třída zapisuje jen rodová jména, u 5. a 6. třídy vyžadujeme i jméno druhové
- je ve čtverci chráněná rostlina (léčivka, plevel)?
- neznáš-li rostlinu, pokus se ji zařadit do čeledě (pro 5. třídu ke konci a 6. třídu)
- pro mladší děti v předjaří lze požadovat určení 6 rostlin zasazených v nádobce a jejich umístění do předepsaných souřadnic, př.: urči rostlinu (sedmikrásku) a umísti ji na F-1 apod.
Poznámky:
Napovídáme třeba u kontryhelu, který nemohou poznat, že je to léčivka, za rosy má "perličku" vody ve skládaném lístku apod.
V případě, že by se jednalo o velice zdatné děti, mohou se pokoušet určovat čeledě.
Děti neznají běžné rostliny: pupavu, vřes, kontryhel, knotovku, čekanku, často řebříček (psaly hřebíček), v přirozeném čtverci na mezi "našly" i chlebovník a kaktus.
Příklady otázek:
- Co to je suchomilná rostlina?
- Smetánka lékařská je léčivka nebo plevel?
- Kdy je tatáž rostlina plevel a kdy léčivka?
- Dovedeš některé z rostlin zařadit do čeledě?
- Podle čeho jsi zařadil rostlinu do čeledě?
- Co znamená, že je rostlina chráněná?
- Co znamená, že je rostlina jen částečně chráněná?
 
Úkol č. 2:
Záznam teploty od grafu.
Předměty:
Matematika, fyzika, přírodověda.
Prostředí:
Venku - ve stínu, v lese, na slunci, v rybníčku.
Potřeby a materiál:
Teploměr, pravítko, tužka, barevný fix, souřadnice na zaznamenání grafu na tabuli.
Postup:
Přečtěte teplotu a zaznamenejte do grafu a spojte s předchozím bodem měření, další z vás totéž provede v lese atd.
Poznámky:
Průběh teploty během dne a srovnání teplot na různých stanovištích se dovíte při závěrečném hodnocení.
Příklady otázek:
- Kde je v zimě vyšší teplota? V lese nebo v otevřené krajině? (Les v zimě poskytuje zvěři ochranu, je v něm tepleji a v létě poskytuje stín, vyrovnává teplotní rozdíly.)
 

Stanoviště č. 5
SEZNAMUJEME SE S ROSTLINAMI
 
Úkol:
Popis částí rostlin, určování plodů, vyhledávání příkladů, určování čeledě rostlin staršími dětmi, využívání atlasů a klíčů, vylisování připravené (nejlépe plevelné) rostliny a vytvoření herbářové položky podle předloženého vzoru.
Předměty:
Botanika, výtvarná výchova, pracovní vyučování, český jazyk, přírodověda, matematika (sudá a lichá čísla, osová souměrnost).
Prostředí:
Venku u stolu pod stromem či v místnosti s doneseným materiálem.
Potřeby a materiál:
Květy k rozboru, lupy, pinzety, nůžky, čtvrtka papíru, guma, pravítko. lepící páska, atlas rostlin (Pilát-Ušák), klíč (Polívka), psací potřeby, lis, novinový papír, zásoba rostlin, (v brzkém jaru a pozdním podzimu ukázky listů, plodů, stonků), ptačí pero, jednoduchý klíč popisu rostlin pro 5. třídu (ke konci roku) a 6. třídu.
Motivace:
Zde je botanické stanoviště, zahrajeme si na opravdové botaniky a zjistíme, co jsme se naučili. Poznáme-li kdejakou značku auta, měli bychom umět pojmenovat alespoň něco z toho, co je kolem nás a na čem je závislý náš život.
Herbáře jsou doklady, kde co roste, nikdy neherbářujeme chráněné rostliny. Herbářová položka musí být přímo umělecké dílo. Pečlivě připevňujte rostliny a pamatujte si, že bez popisu místa, data sběru a sběratele, nemají cenu.
Postup:
- lisovali jste někdy doma rostlinu? Jak jste to dělali?
- po třech dnech se má vyměnit papír, který zvlhne, aby rostliny nezčernaly
- rostlinu pěkně rozložit, vložit mezi dva papíry a zatížit
- proveďte na tomto lisu
- než se trochu vylisuje (provizorní práce), budeme opakovat něco z botaniky - z přírodovědy:
- rozděl předložené listy na dvě skupiny
- najdi list složený a jednoduchý
- které části má a jak se jmenují
- jahoda je trojčetný list, spočítej totéž u kaštanu
- z kolika lístků se skládá lístek růže, jaké je to číslo
- uspořádání jako ptačí pero, dobře si zapamatujeme, že je to list zpeřený - lichozpeřený (lichý počet lístků)
- chcete-li používat opravdového klíče, musíte znát tyto výrazy (jsou uvedeny vždy na začátku klíče)
- vyjmenuj části květu
- najdi v okolí list jednoduchý, složený atd.
- pro 6. třídu - popiš rostlinu podle tohoto klíče - škrtni, co pro předloženou rostlinu neplatí
- nevíš-li si rady s čeledí, použij literaturu, pokud nenajdeš předloženou rostlinu, vyhledej jí podobnou a čti pozorně
- vyjměte rostlinu z lisu - zde je čtvrtka - použijte vše, co je k dispozici a vytvořte pěknou herbářovou položku podle předloženého vzoru, pokud se rostlina nevejde na čtvrtku, zlomí se, ale nikdy se neodstřihuje
- herbářovou položku pečlivě popište, starší (5. a 6. třída) po píší i čeleď, kterou si můžete vyhledat v atlasu
- jméno bude název vaší skupinky, který jste si vymysleli
- než vám opravím text, prohlížejte si části rostlin pod velkou lupou
- většina z vás zapomněla, co je to květ souměrný a pravidelný, proto si připomeneme látku z matematiky o osové souměrnosti - souměrný květ má maceška nebo hrách
Poznámky:
Určovali jsme kvetoucí brokolici, děti 3. a 4. třídy a 5. do pololetí vyhledávají druhy listů, stonku, dělají jednoduchý popis květu. 6. třída popisuje samostatně celou rostlinu včetně zařazení do čeledě. Vhodné jsou ukázky jednoduchých listů na větvičce a listů zpeřených (např. vrbová větvička se podobá lístku jasanu).
Příklady otázek:
- Čím se liší list jeřábu od listu jahody?
- Mezi jaké plody patří vlašský ořech a proč?
- Mezi jaké plody patří jeřabina a proč?
- Proč oddenek není kořen?
- Čím se živí zelené rostliny?
- Které dvě nezbytné podmínky života zajišťují zelené rostliny? (potravu a kyslík)
 

Stanoviště č. 6
ORIENTACE NA MAPĚ, POZOROVÁNÍ ŽIVOTA V SADU A V PŮDĚ
Úkol č. 1:
Zjistit na mapě, kde se právě nacházíme.
Předměty:
Vlastivěda, zeměpis.
Prostředí:
Velká místnost s balkónem.
Potřeby a materiál:
Mapa okolí (okresu).
Motivace:
Právě se nacházíme ve staré myslivně. Dříve to byl lovecký zámeček. Je dobré se všude, kam přijdeme orientovat, vědět, kde se nacházíme a najít toto místo na mapě.
Postup:
- ukažte na mapě
- kde leží vaše rodné město
- kde leží Třebíč
- kde leží tato budova (nachází se před Kněžicemi)
- upozorníme mladší na turistickou značku myslivny
- vyjdeme na balkón, ukažte, ze kterého směru jste přijeli
- jaká turistická značka vede kolem myslivny (otázky pro starší)
- pamatujete si, přes které vesnice jste jeli?
Poznámky:
Největší potíže jsou při hledání myslivny, je třeba pomáhat. Starší děti si označení myslivny hledají samy.
Úkol č. 1 je zařazen především proto, aby děti měly představu, kde se nacházejí. Je dobré, aby zbylo více času na 2. a 3. úkol.
Příklady otázek:
- Dokázal bys odhadnou, na kterou světovou stranu směřuje balkón?
- Podle čeho se dají odhadovat světové strany?
 
Úkol č. 2:
Pozorování okolí pomocí dalekohledu, význam ochranného zbarvení.
Předměty:
Přírodověda, zoologie.
Prostředí:
Balkón s rozhledem do sadu (či jiná pozorovatelna).
Potřeby a materiál:
Dalekohledy, vycpaniny umístěné předem na dřevinách v zahradě, další velký nápadný předmět (pytel) umístěný v zahradě, kapesní atlas ptáků.
Motivace:
Tento balkón nám bude sloužit jako pozorovatelna. V zahradě kolem myslivny jsou umístěny předměty a vy se stáváte badateli, kteří pozorují zahradu.
Postup:
- z tohoto místa vyhledejte jen na dřevinách v zahradě 3 předměty (dva z nich jsou vycpaniny)
- objevené vycpaniny pojmenujte, nevíte-li zpaměti, použijte atlas
- proč jsme tyto živočichy nespatřili hned?
- uveďte příklady dalších živočichů, kteří jsou dobře maskováni
Poznámky:
Je důležité ještě před zahájením zkontrolovat, zda jsou předměty v zahradě z balkónu skutečně vidět, mladším je třeba vysvětlit, co je to vycpanina.
Velký předmět (pytel) je umístěn v zahradě proto, aby byl rychle nalezen a děti dostaly chuť do dalšího pozorování.
Skupinkám, které neumí pozorovat přírodu (hlavně městské děti) je třeba zúžit prostor pozorování, např. živočich je v keřích vpravo před vámi. Děti ze samot jsou v rychlosti pozorování na balkóně nedostižné. Je třeba umístit do zahrady živočichy, kteří by se tam skutečně mohli nalézat (sojka, sýkorka).
Starší jsou ponecháni bez pomoci, pracují samostatně. Lépe je nalézt živočicha očima a pak si jej prohlédnout dalekohledem.
Příklady otázek:
- Znáš příklady ochranného zbarvení ptáků a jiných živočichů?
- Jak má chodit člověk, který chce pozorovat život v přírodě oblečen?
- A proč?
- Co je albín?
 
Úkol č. 3:
Pozorování života v půdě.
Předměty:
Přírodověda, zoologie, pěstitelské práce.
Prostředí:
Pracovní stůl v místnosti.
Potřeby a materiál:
Lupy s osvětlením, lampa, předem připravené nádobí s půdou a živočichy, binokulární lupa, pinzety, lžičky, miska na ulovené živočichy, tužka, papír, obrázky půdních živočichů (Terénní cvičení ze zoologie), maketa zeměkoule.
Motivace:
Před vámi jsou hromádky půdy, které jsme nabrali pod kameny a ve ztrouchnivělém stromě. Vědci zjistili, že v hrsti půdy je tolik organismů, kolik je lidí na zeměkouli. My zdaleka neuvidíme vše, co v půdě žije. Proč?
Postup:
- stáváme se lovci živočichů, ulovte co nejvíc živočišných druhů pomocí pinzety a dávejte je na zvláštní misku
- důkladně si je prohlédněte (zda mají nohy, křídla ...), ale zacházejte s nimi šetrně
- poznáte některého z nich?
- můžete použít zde ležících nákresů, odhadni jméno (ztížený úkol)
- nakreslete jednoho živočicha
- určujte živočišné skupiny (pro 6. třídu)
- počet noh a členění těla vám napoví
Poznámky:
Děti nejdříve vidí větší živočichy (žížala), a proto je třeba upozornit, že mohou hledat daleko menší živočichy. Je důležité trvat na lovu živých organismů (aby se zbytečně nezabíjely). Nákresy by měly být jednoduché a tužkou.
Příklady otázek:
- Kde se vzala půda ve ztrouchnivělém stromě?
- Co se stane se zahrabaným igelitovým sáčkem v půdě?
- Jakou práci vykonávají bakterie v kompostu?
- Jaký je význam žížal v půdě?
- Jak je přizpůsobena žížala k životu v půdě?
 

Stanoviště č. 7
POZOROVÁNÍ ZVÍŘAT VE VOLNÉ PŘÍRODĚ
Úkol č. 1:
Sledování stop zvěře, zhotovení sádrového odlitku.
Předměty:
Přírodověda, zoologie, ruční práce.
Prostředí:
Venku - les, pole, louka.
Potřeby a materiál:
Papírové proužky široké asi 3 cm, kancelářské sponky, nůžky, štěteček na případné odstranění nečistot ze stopy, sádra, nádoba s vodou, na polovinu rozříznuté gumové míčky jako misky na míchání sádry, kelímky na nabírání sádry, špendlíky na označení odlitku, noha zvířete (nejlépe srnce, divočáka). Pokud nejsou v terénu k dispozici vhodné stopy (ve zmrzlém sněhu nebo ztuhlé hlíně), je třeba je zhotovit předem.
Motivace:
Když chceme pozorovat živočichy ve volné přírodě, máme k dispozici především zrak jako náš nejvyvinutější smysl. Ne vždy máme to štěstí, že můžeme pozorovat zvěř přímo, ale pokud je sníh, zanechává nám spoustu informací prostřednictvím stop. Tak jako si pozorovatel zvěř fotografuje, stopaři může jako doklad posloužit sádrový odlitek.
Postup:
- najdi si stopu, udělej kolem ní těsnou ohrádku z proužku papíru, který sepni sponkou
- do gumové misky naber vodu, pomocí kelímku přisypávej postupně do vody sádru a míchej, jako když se vaří kaše - aby se nenadělaly žmolky
- až získáš řídkou kašovitou hmotu, nalej do ohrádky a nechej ztuhnout
- asi po 10 minutách (po splnění úkolu č. 2), když je odlitek mírně ztuhlý, můžeš si jej špendlíkem označit vyrytím jména nebo své značky
- ještě nech ztuhnout až do doby, kdy budete odcházet
- pak opatrně odlitek vyjmi, očisti a omyj vodou
Poznámky:
Pokud je sníh, přímo v terénu dětem ukážeme stopy hlavních zástupců zvěře - zajíce, srnce, vysvětlíme rozdíly. Pokud ne, alespoň vysvětlíme způsob otiskování spárků a paspárků u srnce a divočáka apod.
Příklady otázek:
- Které stopy znáš?
- Jak se pozná stopa zajíce podle sledu stop?
- Jak se pozná stopa srnce od divočáka, kočky od psa?
- Které 3 typy stop rozeznáváme (podle toho, co zvíře otiskuje - kopýtka u spárkaté zvěře, tlapky u srstnaté zvěře a prsty ptáků)?
 
Úkol č. 2:
Pozorování ptáků pomocí dalekohledu.
Předměty:
Přírodověda, zoologie.
Prostředí:
Zahrada nebo okraj lesa.
Potřeby a materiál:
Dalekohledy, 2 vycpaniny ptáků umístěné v terénu tak, aby působily věrohodně. Pokud máme vycpaniny méně známých ptáků, vezmeme s sebou i atlas ptáků.
Motivace:
Když uvidíte v přírodě ptáka a chcete zjistit, co je to za druh, nemůžete se hrnout za ním - to byste ho vyplašili a už byste se nikdy nedozvěděli, který to byl. Od toho máte dalekohledy, abyste si je mohli prohlédnout pěkně zblízka.
Postup:
Když se rozhlédnete kolem, uvidíte dva ptáky, které jsme přesvědčili, aby tu na vás chvíli počkali. Jsou sice vycpaní, ale jsou jako živí. Jsou vidět z tohoto místa, nikam nechoďte. Vaším úkolem je ptáky pomocí dalekohledu, ale i pouhým zrakem najít a určit druh.
Poznámky:
Pokud děti berou pozorování vážně a příliš nehlučí, můžeme zkusit opravdové pozorování - buď uvidíme skutečného ptáka anebo děti nenápadně navedeme na vycpaniny. Někdy i uvěří, že viděly skutečného ptáka.
Je třeba vysvětlit dětem, kde se dalekohled zaostřuje, mnohdy ani nevědí, jak se do něj kouká. Připomenout, že dalekohled má malé zorné pole, a proto objekt lépe najdou bez dalekohledu a teprve, když jej objeví, měly by použít dalekohled.
Příklady otázek:
- Co je důležité pro určování ptáků, čeho je dobré si všímat?
(Velikost, zbarvení, tvar a velikost zobáku, délka ocasu, zvláštní znaky - barevné skrvny, proužek přes oko, přes křídlo ...)
- Nejsou lepší lovy beze zbraní?
 

Stanoviště č. 8
 
POZOROVÁNÍ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ
Úkol:
Pozorování vodních živočichů.
Předměty:
Přírodověda, zoologie.
Prostředí:
Pracovní stoly v místnosti.
Potřeby a materiál:
Lupy s osvětlením, lampa, binokulární lupa, pinzety, lžičky, 5-ti litrové lahve s rybniční vodou, ve které jsou živočichové, tužka, papír, petriho misky na ulovené živočichy, kádinky na znakoplavky, obrázky vodních živočichů.
Motivace:
Koupeme se v rybníce, aniž bychom si uvědomovali, že jsme obklopeni spoustou živočichů.
Postup:
- všimněte si, jakým způsobem se živočichové pohybují ve vodě
- jak se nazývá plavecký styl, když člověk plave na zádech?)
- jak se tedy jmenuje živočich? (znakoplavka)
- znáte znakoplavku z četby Ferdy Mravence, živí se dravě a říká se jí vodní včela
- ulovte znakoplavku pomocí lžíce do kádinky a nakreslete ji
- spočítejte, kolik má noh
- které další živočichy vidíte v lahvi? (jsou drobní)
- pokuste se je ulovit a prohlédněte si je binokulární lupou
- jmenují se buchanky a jsou důležitou potravou většiny živo čichů, jsou součástí planktonu
(Konec úkolu pro 3. a 4. třídu)
- 6. třída řadí do systému - kmen, třída, řád ...
Poznámky:
Znakoplavky vydržely i zamrznutí vody, ale nesnášejí vyšší teploty. Buchanky se rozmnožovaly bez zvláštní péče.
Příklady otázek:
- Co je plankton?
- Co je planktonka?
- Čím se může zničit plankton?
- Jaké následky má jeho vyhubení?