Autor nebo zdroj: Christ Church, Christian AID, překlad Monika Cahová, 1995
Klíčová slova: obchod, rozvoj, Sever - Jih, soutěž a spolupráce.
poznámka: klíčov. slova vždy jako marginálie nebo do rámečku mimo
Čas: nejméně hodinu, informovanější skupina může potřebovat dobu delší - až 90 minut
Velikost skupiny: 15 - 30 Pokud je skupina větší, zkuste hrát dvě nezávislé hry simultáně.
Věk: od 14 let, lze ji upravit i pro mladší účastníky.
 
Materiálové a prostorové požadavky:
Pro 30 hráčů budete potřebovat:
30 bílých listů papíru formátu A4
30 bankovek, každá v hodnotě 100 liber
2 listy barevného lepicího papíru
4 stejné páry nůžek
4 stejná pravítka
2 stejná kružítka
2 úhloměry
2 pravoúhlé trojúhelníky
14 tužek
2 velké archy balicího papíru
 
Prostor:
Potřebujete místnost dostatečně velkou, aby se do ní vešlo šest stolů pro šest skupin hráčů a mezi nimi byl volný prostor, kde se mohou hráči volně pohybovat.
 
Poznámka:
Hrajete-li s méně než třiceti účastníky, např. 15 - 20, rozdělte je v poměru, který je uveden dále. Vždy by mělo být alespoň pět skupin a alespoň jedna musí mít k dispozici soubor pomůcek A. Berete-li ze hry jeden soubor pomůcek A, musíte odstranit i odpovídající množství papíru, aby byla zachována rovnováha mezi "surovinami" a "technologiemi".
Každá skupina musí mít jeden stůl a alespoň jednu nebo dvě židle.
Organizátoři potřebují stůl a tabuli nebo papír na stěně, kam budou psát informace pro hráče. Dále je užitečné mít po ruce další tužky a papíry pro případ nouze. Papír může být buď ten samý jako původních 30 listů A4 nebo naopak jiné barvy - pro případ, že jsou "objeveny nové zdroje". Také si připravte papír na psaní zpráv.
 
Pedagogický efekt hry:
Cílem této hry je pomoci porozumět principům a důsledkům fungování volného obchodu a tomu, jak obchod souvisí s prosperitou země. Je vytvořena tak, aby pomohla pochopit jak obchod může pozvednout nebo naopak být překážkou rozvoje různých zemí a společenství. Jejím hlavním cílem je probudit zájem o problém a vyprovokovat zábavnou formou diskuzi o systému světového obchodu. Teoretická diskuse o ekonomice může být extrémně nudná, ale o svých zážitcích ze hry budou hráči chtít zcela určitě mluvit a od prostého sdílení zážitků se můžeme snadno posunout k širším souvislostem obchodních vztahů.
 
Hlavní myšlenky hry:
* naše planeta je rozdělena: severní industrializované země jako např. USA, evropské země nebo Japonsko mají mnohem vyšší životní úroveň než země v Latinské Americe, Africe nebo Asii.
* propast mezi bohatými a chudými se stále prohlubuje a systém světového obchodu pomáhá spíše hospodářsky a politicky silným zemím než těm, kterým říkáme "rozvojové"
 
Pravidla:
Příprava
Všichni hráči musí mít během hry stále na očích obrázky tvarů, se kterými mohou obchod, jejich přesné rozměry a cenu. Je užitečné nakreslit je na tabuli nebo na plakát. Hrajete-li ve větší místnosti, je dobré vyvěsit takový plakát na dvou místech.
Pomůcky rozdělte do následujících souborů (od každého dva):
SOUBOR A SOUBOR B SOUBOR C
2 páry nůžek 10 listů papíru 4 listy papíru
2 pravítka 1 list barevného lepicího papíru 2 bankovky
1 kružítko 2 bankovky 2 tužky
1 pravoúhlý trojúhelník
1 úhloměr
1 list papíru
6 bankovek
4 tužky
 
Místnost musí být uspořádána tak, aby každá skupina měla k dispozici svůj prostor a volnou pracovní plochu (stůl nebo lavici).
Každou nezávislou hru vedou dva organizátoři: jeden je bankéřem a druhý hru řídí. Úlohou vedoucího hry je mít pod kontrolou celou hru, všímat si jak se vyvíjí a občas vyhlásit nové instrukce a změnit tak směr hry. Vedoucí musí být schopen vést následnou diskusi po hře. Je proto pro něj velmi užitečné zaznamenávat si během hry zajímavé poznámky nebo činy jednotlivých hráčů.
Bankéř bude potřebovat tužku a list papíru se šesti kolonkami - pro každou skupinu jeden.
 
Pokyny pro vedoucího hry
1. Rozdělte hráče do pěti až šesti skupin podle návodu, ukažte každé skupině její pracovní prostor a když jsou všichni usazeni, dejte jim jejich soubor pomůcek. Osvědčilo se připravit soubor pomůcek předem na jednotlivé stoly a přikrýt je. Hráči je pak odkryjí všichni najednou.
Rozdělení hráčů:

 
2. Teď přečtěte hráčům cíle a pravidla hry:
Cíle
Cílem každé skupiny je vydělat pro sebe co nejvíce peněz s pomocí těch potřeb, které má k dispozici. NESMÍ POUŽÍT ŽÁDNÉ JINÉ
 
Pomůcky
Zboží, které vyrábíte a s kterým obchodujete, jsou tvary z papíru zhotovené podle vzoru na tabuli (plakátu). Každý tvar má určitou cenu, která je vypsána na tabuli. Bankéř vykupuje jednotlivé vzory vždy po pěti a získanou sumu připíše na účet společnosti. Můžete vyrobit tolik kusů kolik chcete - čím více jich vyrobíte tím budete bohatší.
 
Pravidla
Hra má jenom čtyři jednoduchá pravidla:
* Všechny kusy nabídnuté bankéři musí být vystřiženy nůžkami, mít ostré hrany a přesnou velikost. Sumu, kterou za ně stržíte, bankéř připíše na účet.
* Můžete použít jenom ty pomůcky a materiály, které jsou na stolech.
* Během hry nesmíte použít násilí.
* Vedoucí hry reprezentuje OSN a má rozhodující hlas při jakémkoliv sporu.
Pravidla po vyhlášení ještě jednou rychle zopakujte a hra může začít.
 
3. Na začátku hry vás budou někteří zmatení nebo rozčílení hráči bombardovat otázkami typu: Můžeme si půjčit nůžky?...Kde můžu dostat nůžky?....Proč jsme nedostali nůžky (papír,...)?...Na co je ten barevný lepicí papír?....
Po několika zmatených minutách se hráči začnou pohybovat po místnosti a obchodovat. Tato iniciativa musí vzejít od nich, ne od vás.
 
4. Obchodování a výroba žádaných tvarů by měla trvat asi 30 - 45 minut, podle velikosti a zájmu skupiny.
 
Poznámky pro vedoucího hry
Skupina A začne vyrábět vzory okamžitě jakmile dostane pomůcky a materiál, ale velmi rychle jim dojdou suroviny (papír) a pravděpodobně se budou snažit nějaký papír koupit od ostatních skupin. Zprvu budou pravděpodobně chudší skupiny prodávat papír za velmi nízkou cenu. Všímejte si, jak se budou podmínky obchodu měnit a použijte to později v diskuzi. Vy budete jedinou osobou, která může sledovat vývoj hry vcelku, jednotliví hráči budou příliš zaujati hrou a je proto důležité, abyste si zaznamenal jaké aliance byly vytvořeny a jaké obchody uzavřeny.
 
Jak může vedoucí ovlivnit vývoj hry
Některé skupiny se budou cítit bezmocné a přehlížené. Aby povzbudil jejich chuť obchodovat, může takové skupině vedoucí hry poskytnout více informací nebo vytvořit nějakou situaci, která bude paralelou k reálnému světu. Někdy je možné změnit podmínky pro všechny skupiny, jindy poskytnout určitou zprávu tajně jen jedné nebo dvěma skupinám.
 
Změna tržních cen
Když hra chvíli probíhá, změňte hodnotu některých tvarů, takže například bohaté skupiny najednou zjistí, že jejich kružítka už nejsou tak žádaná jako před chvílí. Dbejte na to, abyste každou změnu cen včas ohlásili bankéři. Taková změna simuluje situaci, kdy země zjistí, že jejich převažující technologie se díky změně okolností staly zastaralé. Ceny mohou rovněž poklesnout při přesycení trhu, jako například v případě cen ropy v polovině osmdesátých let. Na začátku sedmdesátých let ceny ropy vyletěly nahoru a to podnítilo nové vývozce, jako třeba Velkou Británii, ke vstupu na trh. Současně se stále více prosazoval trend zaměřený na úspory energie, který vedl k menším požadavkům na ropu. V roce 1986 bylo na trhu příliš mnoho ropy a ceny drasticky poklesly.
 
Zásoby surovin
Z vašich vlastních tajných zásob papíru můžete některé skupině poskytnout papíry navíc a oznámit světu (tj. ostatním skupinám), že bylo objeveno nové ložisko surovin. Jestliže to uděláte ke konci hry, kdy už každému papír dochází, může se postavení jednotlivých skupin rychle změnit. Obdobou ve skutečném světě je třeba nalezení nových ložisek ropy nebo minerálů. Také můžete dát do hry papír odlišné barvy, ten pak může představovat jiné, buď cennější nebo naopak podřadnější, zdroje surovin a tvary z tohoto papíru pak budou mít příslušně jinou cenu.
 
Použití barevného lepicího papíru
Dvě skupiny dostaly na začátku list lepicího barevného papíru. Vedoucí jim k tomu nic neřekl a může se stát, že si toho ani nevšimnou - je to skutečná paralela k situaci země, která vlastní cenné zdroje, ale nezná jejich skutečnou hodnotu. Mohou však svou hodnotu získat, sdělíte-li tajně dvěma jiným skupinám, že tvary na které nalepí čtvereček barevného papíru, mají čtyřnásobnou hodnotu. (Nezapomeňte včas uvědomit bankéře). Informované skupiny se pak samozřejmě snaží získat barevný papír. Protože původní vlastníci neznají jeho pravou hodnotu, je možné, že ho prodají velmi levně a první skupina, která ho koupí, dosáhne značného zisku. Druhá varianta je, že skupina odmítá prodat barevný papír až do konce hry, v tom případě se jeho hodnota nikdy nerealizuje.
Tento případ je obdobou skutečné události v historii Zambie. Na konci 19. století Rhodes, anglický obchodník, zprostředkoval vyjednávání s místními vůdci o těžbě a vývozu mědi. Ačkoliv měď se po staletí v malém měřítku ve Východní Africe používala, jen málo lidí bylo schopno předvídat rozsah těžby, kterou Rhodes zanedlouho zahájil. Smlouvy byly velmi výhodné pro britské společnosti, které těžily z tohoto vztahu až do roku 1964, kdy Zambie získala nezávislost. V současnosti Zambie vlastní 60% akcií svých měděných dolů a kontroluje toto odvětví průmyslu.
 
Pomoc
Během hry můžete podpořit jednu nebo dvě skupiny tím, že jim poskytnete pomoc OSN za určitých stanovených podmínek, například že třetina vyrobeného zboží se vrátí zpět OSN jako úrok. Pomoc lze poskytnout ve formě technologie (např. jeden pár nůžek na určitou dobu). Pokuste se najít příklady skutečné pomoci bohatých zemí chudým: jaké jsou podmínky obchodu? Ve skutečnosti je pomoc jedné skupiny druhé velmi nepravděpodobná, pokud ji vedoucí sám nevyprovokuje. Skupiny jsou obvykle velmi neochotné pomoci druhým. Vaše pozorování budou velmi důležitá pro diskusi o motivech a typech pomoci.
V roce 1984 celková hodnota zahraniční pomoci Velké Británie činila 1,311 miliónů liber. Tato suma představuje součet čisté pomoci (1,094 miliónů liber) a splátek předchozích půjček, které byly znovu investovány do programu. Britská pomoc je poskytována dvěma způsoby, jednak jako přímá pomoc, která jde rovnou do určité země a jednak jako prostředky, které jsou poskytovány prostřednictvím mezinárodních organizací ( např. ES nebo Světová banka).
Díky historickým svazkům, téměř tři čtvrtiny přímé pomoci (73%) bylo v roce 1984 určeno do zemí Commonwealthu. Mezi deset největších příjemců pomoci patří Indie, Keňa, Bangladéš, Zambie, Tanzánie, Indonézie, Súdán, Srí Lanka, Thajsko a Pakistán.
V letech 1978 až 1985 byla reálná hodnota britské zahraniční pomoci snížena o 17%. Byly plánovány ještě další podstatné škrty, ale veřejné mínění donutilo vládu změnit postoj a zvětšit prostředky věnované na program pomoci. Výše pomoci v následujících třech letech (1986-87 a 1988-89) se udržela na stejné reálné hodnotě jako v letech 1985-86.
Dobrovolné organizace, mezi než patří i Křesťanská pomoc, se rovněž zabývají zprostředkováním pomoci rozvojovým zemím. V letech 1984 až 1985 vzrostl celkový objem prostředků všech dobrovolných organizací ze 70 milionů liber na 150 milionů, pravděpodobně jako odpověď veřejnosti na hladomor v Africe. Ve stejné době se prostředky, kterými disponovala Křesťanská pomoc, zvětšily z 11,7 milionů liber na 20 miliónů.
 
Obchodní sdružení
Během hry mohou vzniknout různá obchodní sdružení, např. dvě nebo více skupin se dohodnou na spolupráci, která bude výhodná pro všechny zúčastněné. Takový druh spolupráce dobře známe v podobě Evropského společenství. Obchodní společenství existují i v jiných částech světa: v Západní Africe, střední a Latinské Americe. Všímejte si úrovně spolupráce mezi jednotlivými zeměmi. Jedná se o plnou unii, sdílení technologií nebo materiálu či o společný trh?
 
Kolonizace a anexe
Existují ale i další strategie, které skupina může použít. Bohatá skupina navrhne jiné skupině "ochranu" nebo jí nabídne sloučení, přičemž jí slíbí, že zachová její práva a zisky. Historie nabízí nepřeberně příkladů anexe a kolonizace, mnoho dobrých analogií lze nalézt v historii britského impéria v Africe nebo v Indii.
 
Clo
Některé skupiny mohou uvalit restrikce nebo poplatky na obchodování s jinými skupinami. Státy mezi sebou uzavírají dohody o clech a dovozních a vývozních kvótách aby chránili své zájmy. Jako příklad uvádíme dovozní kvóty a cla, které EHS v roce 1985 uvalilo na vybrané dva druhy zboží:

Kartely
Skupiny, které mají nejvíce papíru, se mohou rozhodnout spojit se na ochranu před vykořisťováním skupinami A. Ve světě se takovým skupinám říká "kartely" a jejich cílem je stabilizovat ceny tím, že omezí množství určitého druhu zboží, které její členové mohou dát na trh. Příkladem takového kartelu je OPEC (společenství zemí vyvážejících ropu), UBEC (Unie zemí vyvážejících banány) a IBA (Unie zemí vyvážejících bauxit). Je však třeba říci, že obecně většina kartelů nebyla úspěšná.
 
Obchodní embarga
Skupiny s velkými zásobami papíru mohou buď úplně zastavit obchodování s ním nebo ho omezit. Mohou tak pro sebe zlepšit podmínky obchodu a uchovat si zásoby pro budoucnost. Taková strategie však může být bez ochrany kartelu riskantní. Země OPEC se o takovou politiku pokusily, ale výsledky byly skrovné, protože kartel neměl dost nástrojů k jejímu prosazování. Vždy vznikne tlak ze strany menších a chudších členů kartelu a snaha produkovat více než je jejich limit. Následně pak dojde ke snížení cen a oslabení moci kartelu.
 
Stávky a neklid
Vedoucí hry může zastavit výrobu tím, že vyhlásí dočasnou generální stávku. Může například skupině A sebrat na několik minut nůžky. Taková situace je analogií občanských a výrobních nepokojů způsobených velkými stávkami v průmyslových zemích, jako například generální stávka v Británii v roce 1926.
 
Popsané scénáře se pravděpodobně během hry neuskuteční bez zásahu vedoucího. Není nutné se snažit realizovat všech deset v jedné hře, ale každý z nich popisuje situaci, která může reálně nastat a vyvolat po hře diskusi. Jedna z výhod této hry je, že nabízí mnoho otevřených konců: mohou vzniknout a následně se rozpadnout všemožné druhy aliancí a nevyhnutelně se alespoň jeden hráč zeptá, jestli je dovoleno podvádět. To navodí velmi důležité téma morálky mezinárodního obchodu - kdy je obchod obchodem a kdy už začíná být vykořisťováním?
 
Otázky pro diskuzi:
Co jste při hře cítili?
Na jaké problémy jste během hry narazili?
Jaké problémy měli chudé země a jaké měli nejbohatší země?
Vyhovovalo vám rozložení zdrojů a technologie?
Měli jste nutkání s tímto rozdělením něco udělat?
Jak to odpovídá reálné situaci?